Ubytování Šumava - dovolená s dětmi - Informace - Výlety na hrady na Šumavě

Je typickou dominantou krajiny horního Pootaví. Vypíná se na lesnatém výběžku hory Žďánova asi 3 km severně od Kašperských Hor. Svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Hrad byl stavěn v letech 1356 –1361 z rozkazu Karla IV. k ochraně zemské hranice, Zlaté stezky, zlatých dolů a rýžovišť. Podle Karlovy listiny z roku 1361 měli být držitelé hradu rovněž vykonavateli správní a soudní pravomoci v Prácheňském kraji. Budování hradu řídil po administrativní stránce Vít zvaný Hedvábný, vlastním realizátorem stavby byl však patrně Michael Parléř, údajně bratr věhlasného architekta svatovítské katedrály. Kašperk je příkladem nového hradního stavitelství 14. století. Hranolové věže se připojují na obou stranách k paláci a tvoří s ním nedílný celek, chráněný již přímo vnějším opevněním. Pustý hrádek situovaný cca 400 m východně od hradu je předsunuté opevnění vybudované pravděpodobně v 15. století.

Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách. Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. Po krátké držbě jinými rody koupili v roce 1570 rabské panství Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 koupili Rabí Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhořel, zvolili za své sídlo Žichovice a hrad pustnul. Částečnou asanaci, ale spíše amatérskou, provedl Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, který hrad získal za symbolickou 1 Kč v roce 1919. Dnes je hrad národní kulturní památkou.

Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí. Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti. Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici. Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají. V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé. Ještě dodejme, že stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.