ZAJÍMAVOSTI O KVILDĚ A OKOLÍ

Malá horská obec a turistické středisko zimních sportů Kvilda se nachází uprostřed Kvildských plání na Šumavě u soutoku Teplé Vltavy s Kvildským potokem v nadmořské výšce 1058 m. Ves ležící 15 km jihozápadně od města Vimperka v okrese Prachatice je nejvýše položenou obcí v České republice. Obec se rozprostírá v údolí Černého potoka, který se zde spojuje s potokem Jezerním. Společný tok je již nazýván Teplou Vltavou. Jméno Kvilda původně patřilo lesu, v němž byly již v polovině 14. století připomínána naleziště zlata. Od roku 1366 kolem procházela jedna z větví Zlaté stezky. Na přelomu 15. a 16. století tu byla založena dřevařská osada. První zmínky se datují do roku 1569. V roce 1794 vznikla v Kvildě sklárna, která proslula zejména v 19. století lidovými obrázky malovanými na skle. Nejvýznamnější památkou obce je pseudogotický kostel svatého Štěpána z let 1892 - 1894, jenž byl postaven na místě původního dřevěného kostelíka z roku 1765. Zajímavý je tím, že jeho přední stěna je kryta šindelem. Ve vsi najdeme rázovitá šumavská stavení, která jsou dokladem lidové architektury zdejších obyvatel. Dříve malá osada je dnes významným rekreačním střediskem centrální Šumavy. V jejím okolí je několik lyžařských vleků, obec je výhodným výchozím místem pěších tůr do okolních plání. Nedaleko odtud je několik rašelinišť (známá je zejména Jezerní slať). Více informací naleznete ZDE

Jezerní slať (1058 – 1075 m n. m.)

Slať o rozloze 103,5 ha (celé rašeliniště vzniklo pravděpodobně spojením několika samostatných ložisek), v nadmořské výšce 1058 - 1075 m, s průměrnou mocností vrstev rašeliny 2,5 m a největší mocností 7,6 m je situovaná mezi Kvildou a Horskou Kvildou na rozvodí Vltavy a Otavy. Její větší, jižní část je odvodňována Kvidským potokem protékajícím téměř středem slatě od severu k jihu do Teplé Vltavy. Menší severní část je odvodňována jedním z přítoků Hamerského potoka do Vydry a dále Otavy. Kyselost hnědě zabarvené vody způsobená vysokým obsahem huminových kyselin vyluhovaných z rašelinných vrstev je pH 5-6. Slať vznikla v době poledové v mělkém sedle se žulovým podkladem (dvojslídná světlá žula - středně zrnitý adamellit). V minulosti byla Jezerní slať částečně těžena a odvodňována umělými příkopy, lidská činnost na této slati je dodnes patrná. Jezerní slať je chráněna od roku 1933 vyhlášením státní přírodní rezervace. Slať s povalovým chodníčkem, vyhlídkovou věží a naučnou ministezkou je přístupná z parkoviště u silnice Kvilda - Horská Kvilda. Vyskytují se zde typické druhy rostlin charakteristické pro šumavská rašeliniště, především zajímavé jsou zde porosty břízy zakrslé.

Více informací naleznete ZDE

Pramen Vltavy (1172 m n. m.)

Příjemnou procházkou z Kvildy dosáhneme úpatí Černé Hory, kde pramení nejdelší česká řeka - Vltava. Odtud po překonání stoupání, téměř k vrcholu kopce Stráž a následného klesání k Bučině, se před námi rozevře pohled, který se vrývá navždy do paměti snad každého smrtelníka. Pohled přes Knížecí Pláně na panoráma Šumavy podél hranice až na Trojmezí, za jasného počasí je zde výhled i na Alpy. Na úpatí Černé Hory v nadmořské výšce 1172 m n.m. pramení naše nejdelší česká řeka - Vltava. Jedná se o pramen Teplé Vltavy, Studená Vltava pramení u Haidmühle v Bavorsku a s Teplou Vltavou se slévá až pod Mrtvým luhem, cca 9 km od Volar.V okolí pramene Teplé Vltavy se po obou březích "potůčku" rozkládají vrchovištní rašeliniště, kde mocnost rašeliny je až 4 m. V předválečných letech (1922-1923) byla u pramenu Teplé Vltavy zřízena turistická chata Klubu českých turistů, chata byla zlikvidována v šedesátých letech. Za II. světové války zde byl pracovní zajatecký tábor pro sovětské a francouské vojáky, kteří zde těžce pracovali při těžbě dřeva.

Více informací naleznete ZDE

Bučina (1153 m n. m.)

Obec Bučina (něm. Buchwald) založená ve 2. polovině 18. stol. v nadmořské výšce 1162 m byla nejvýše položenou osadou na české straně Šumavy. Na počátku 20. stol zde byla dvojtřídní obecná škola, finanční stráž, celní úřad, dokonce i spořitelna a samozřejmě 2 hotely, převládalo zde německé obyvatelstvo (cca 400 němců a pouze 4 češi). V roce 1937 zde byla založena česká škola, před zánikem osady (po roce 1947) zde žilo pouze 58 obyvatel. V současnosti zde zůstaly z celé obce pouze 2 budovy, jedna z nich je bývalý hotel Pešlova chata. Objekt nyní prochází znovuzrozením a bude splňovat svůj původní účel. Společným projektem české a bavorské strany zde vzniklo informační středisko s názorným popisem okolí v českém i německém jazyce. Bučina taktéž složí jako hraniční přechod pro pěší a cyklisty.

Více informací naleznete ZDE

Naučná stezka Lesní krajina

Trasa naučné stezky Les vede krajinou blízkého okolí obce Borová Lada v NP Šumava asi 15 km jihozápadně od Vimperka. Téměř celá vede po úbočí vrchu Vyhlídka (1.068 m). Stezka je monotématická a je zaměřena na les, jeho význam a funkci v krajině. Přístup k nástupnímu místu na trasu stezky je z obce Borová Lada po silnici směr Kvilda. Asi 1 km za obcí je odbočka vlevo, na níž je přibližně po 750 m 1. zastavení asi tříkilometrové naučné stezky. Je na ní umístěno několik zastavení osazených informačními panely. Na trase stezky je i dřevěná vyhlídková věž, ze které je výhled na obec Borová Lada i do údolí Vltavy a do nedaleké Chalupské slati. V terénu je trasa stezky, určené pěším návštěvníkům i cyklistům, vyznačena zelenobílými ochranářskými "psaníčky".

Více informací naleznete ZDE

Naučná stezka Národní park

Trasa naučné stezky Národní park vede územím Národního parku Šumava podél státní hranice se Spolkovou republikou Německo směrem k zaniklé osadě Knížecí Pláně a k Bukové slati asi 7 km jižně od Kvildy. Seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi této oblasti a s filozofií a členěním NP Šumava. Vstup na stezku je od informačního pavilonu u hraničního přechodu Finsterau - Bučina asi 7 km jižně od Kvildy. Až sem se mohou návštěvníci dopravit sezónní autobusovou dopravou (tzv. "zelený autobus") na trase Kvilda - Bučina. Vlastní stezka je asi 6,5 km dlouhá a v terénu je značena obrázkem motýla. Na trase je několik zastavení osazených informačními panely, jejichž texty jsou dvojjazyčné. Podrobnější informace o stezce i dalších zajímavostech NP a CHKO Šumava mohou návštěvníci získat v informačním středisku NP a CHKO Šumava v Kvildě.