Ubytování Šumava - dovolená s dětmi

Z historie Šumavy

Ve spolupráci s časopisem Vítaný host pro Vás máme článek z historie Šumavy

www: www.vitanyhost.cz

Jezero Laka

Je to zřejmě jedno z nejromantičtějších jezer na Šumavě. Není sice velké jak Černé, ani není korunováno monumentální stěnou jako Plešné, je prostě přiměřeně malé a přiměřeně komorní.

Když jej dnes navštívíte, asi byste nevěřili, že tu před čtyřmi sty lety téměř žádné jezero nebylo. To, co vidíte, je v podstatě jen starý rybník vytvořený na místě někdejšího menšího jezera, které ale dávno téměř zaniklo a změnilo se v rozsáhlé rašeliniště.V mapě 1.vojenského mapování z roku 1764 je už malé jezero zakresleno. Není ovšem zřejmé, zda už v té době byla uměle hrazeno. Kolonizátoři Šumavy někdy mezi léty 1750 až 1840 vykáceli stromy rostoucí v rašeliništi současného jezera Laka a jezero obnovili tím, že jeho severní část prohloubili a z vykopané země a kamení navršili hráz. Při vypuštění této nádrže v roce 1896 zde ještě jakýsi Wagner objevil na jižních dvou třetinách plochy jezerního dna zbytky starých smrkových pařezů, a to i v těsné blízkosti osy přítoku. Příroda se ale neustále snaží vrátit stav do původních kolejí: z ledovcového karu a z okolních lesních cest, ze kterých deště neustále strhávají hlínu a smrkové jehličí, se v mělkém jezeře každoročně usazují nové a nové písčité lavice a jezero tak stále více ztrácí svoji hloubku. Na mělčinách se dobře daří vodním rostlinám, zejména rašeliníku a ostřicím, jejichž porosty na hladině tvoří tu přisedlé, tu plovoucí ostrovy. Takže i jeho plocha, která je dnes 2,58ha se pozvolna zmenšuje.

Hloubka jezera dosahuje sotva 3,5 m, nejhlubší je u hráze. Dalším vývojem se nepochybně opět změní v rašeliniště, ale tento vývoj bude trvat stovky let.

Osadníci Staré Hůrky dobře využili možností, které tato zapadlá a chudá krajina nabízela. Tím, že zdvihli hladinu zaniklého jezera, vytvořili malý rybník, ve kterém chovali pstruhy. Vodu z jezera pak odkláněli dlouhým náhonem ke sklárně, kde ji využívali k drcení křemene i k zásobování vodou. Stopy starého náhonu najdete vedle turistické stezky vedoucí od jezera Laka k Železné Rudě. Tyto artefakty: jezero-rybník a náhon jsou výsledkem činnosti lidských rukou, a je s podivem, jak se lidský vliv, i když byl časově nepatrný, nesmazatelně promítl do ještě nedávno divoké přírody. Vždyť tyto stavby vznikly někdy na sklonku 18. století a lidé je využívali sotva 170 let. Těžba dřeva pro sklárnu na Staré Hůrce totiž vrcholila až po jejím založení, tj. po roce 1732. Kácení pralesa se od Staré Hůrky postupně rozšiřovalo dále, převážně směrem k jezeru Laka a k Plesné. Těžební aktivity pak posílil ještě vznik sklárny na Nové Hůrce v roce 1836. Stará Hůrka jako obydlená osada pak zanikla po roce 1947. Z hlediska zdejší krajiny není 170 let velké číslo. Vždyť všude v okolních lesích rostou stromy stejně staré, ba dokonce starší, některé až 300 leté ...

Pro časopis Vítaný host Mgr. Pavel Hubený